Malé osudy – výstava mikroorganismů

Slané i sladké vody po celém světě jsou domovem miliardám miniaturních sinic, řas a bakterii. Přestože jsou tyto mikroorganismy malé, dohromady mají zásadní význam pro fungování celé planety. Mohou nám pomáhat produkcí kyslíku nebo jako hnojiva, ale na druhou stranu je třeba se mít i na pozoru před některými jedy, které produkují. Zde představujeme jen malou hrstku zástupců těchto mikroorganismů, které se během teplejší části roku vyskytují v rybníku Šeberák v pražské městské čtvrti Kunratice.  

Šeberák je dlouhý přibližně 500 metrů a jeho obvod je přibližně 1,9 kilometru. Historie rybníku sahá zřejmě až do 17. století. I v posledních dekádách ale prošel poměrně dramatickými změnami včetně vypuštění a mezi roky 2018 a 2020 odbahnění a revitalizace. Je využíván pro chov ryb a rekreaci. Revitalizace sice výrazně zlepšila kvalitu vody, ale Šeberák je každoročně silně ovlivňován splachem z urbanizovaných území, polí i bodových zdrojů znečištění v povodí rybníka. To přináší vysoký přísun dusíku a fosforu, což právě využívají řasy, sinice i bakterie. Ty se v tak příznivých podmínkách namnoží do množství, kdy mohou být viditelné na hladině a vzniká takzvaný vodní květ. V tak hojném výskytu snižují kvalitu vody a množství kyslíku dostupného pro ryby. Jedy produkované některými sinicemi můžou způsobit nepříjemnosti i koupajícím se lidem.  

Sběr vzorků probíhal od května do září 2023 vždy na stejném místě u vstupu do vody u hráze zhruba každý týden. Voda byla vždy odebrána do 400 ml plastové nádoby při hladině rybníka. Několik hodin až dní po odběru probíhalo pozorování pod světelným mikroskopem „BRESSER Science Infinity Microscope”. Fotografie byly pořízeny většinou při použití okuláru 10x a objektivu 40x telefonem „Samsung Galaxy S23 Ultra” typicky 200 megapixelovým sensorem s různou úrovní ořezu. Kvůli různému ořezu nelze přesné zvětření u fotografií jednoduše stanovit. Vyobrazené objekty jsou veliké několik málo mikrometrů až kolem 100 mikrometrů. 

Ostrost a čistota fotografií trpí některými neduhy, kterým se při klasické světelné mikroskopii a větších zvětšeních lze jen těžko vyhnout. Už při zvětšení 400x se totiž pohybujeme blízko fyzikální hranice toho, čeho je při světelné mikroskopii možné dosáhnout. Vlnová délka viditelného světla je už příliš dlouhá v poměru ke zobrazovaným objektům, takže například ohyb světla působí odchylky barev. Také hloubka ostrosti je už tak malá, že se zobrazované objekty do ostrého rozmezí jednoduše nevejdou. Některé obrázky vznikly složením více snímků pořízených v různých hloubkách ostrosti. Pro složení takových obrázků byl použit program „Helicon Focus 8”. Ještě lepších výsledků je možné dosáhnout například technikami fluorescenční mikroskopie nebo technikou „differential interference contrast” spoléhající na fázový posun rozděleného paprsku polarizovaného světla. Aparatura pro tyto techniky je mnohem dražší než pro klasickou světelnou mikroskopii. Zájemci si ovšem mohou přijít na své na Univerzitě Karlově v Praze. 

Poděkování 

Za pomoc a neutuchající podporu děkuji panu Vítu Beranovi, Janu Mazůrkovi a celému kolektivu ZŠ Kunratice, dále pak Denise Čermákové, Štěpánce Rosové, Janče Janulíkové, Markétě Petrů, Ondřeji Martínkovi, Jiřímu Novákovi, Romanu Královi, Facebookové skupině Algae and Cyanobacteria Identification a v neposlední řadě i mým rodičům Kataríně Králové a Jiřímu Královi. 

O autorovi 

Filip Král pracuje jako softwarový architekt ve společnosti DHI, a.s., která se zabývá vodou. Filip má různorodé zájmy, ke kterým patří i příroda a sport, konkrétně plavání. A právě spojení zájmu o přírodu a plavání vedlo Filipa k uspořádání této výstavy o tom, v čem vlastně v Šeberáku plave.